Kapitola 1.

10. srpna 2008 v 20:49 | katalyn |  Bezejmenní
1
V oblacích žijí andělé. Už od počátku věků, žijí nad námi, baví se našimi chybami, ale nezasahují do nich. Tedy většinou.
Orfel byl zvláštní anděl. Pod snědou kůží se mu rýsovaly svaly, dlouhé plavé vlasy nosil svázané v koňský ohon. Odjakživa byl tichý, své myšlenky si nechával pro sebe, neměl potřebu prázdně tlachat o ničem, jako ostatní.
A za to jej odsoudili. Kdykoli sestoupil ze svého oblaku mezi ostatní, nikdo ho nebral na vědomí, proč také, vždyť podivné šedé myši nestojí za pozornost. Už odmalička jej měli za podivína. A u těch je možné všechno.
Proto se ani nedivili, když zjistili, že se zamiloval. Láska byla mezi anděly neobvyklá, bylo na ní příliš mnoho nejistého, příliš mnoho věcí, které se mohly zvrtnout. A proto ji andělé nevyhledávali. Oni ji nezakázali, prostě ji nevyhledávali.
Ale když se Orfel neochotně přiznal, že se zamiloval do pozemšťanky, rozzlobili se. Zuřili, protože andělům bylo zakázáno stýkat se smrtelníky, natož je milovat. Zuřili, hněv je sžíral, krásné tváře se jim zkřivily vztekem, zlobili se, ale nedivili.
A Orfel tam před nimi tiše stál, veškeré urážky přecházel mlčením, trpělivě klopil oči a čekal na svůj soud. A ten přišel v podobě nejvyššího z andělů. Syrdefola.
Syrdefol vykázal Orfela až dolů, do temných chodeb a jeskyň pekla.Měl se stát padlým andělem, vyslancem smrti a zkázy. Pak se rozhostilo ticho. Andělé čekali Orfelovy prosby, sliby , výmluvy. Ale on mlčel. Stál tam, před svými bratry sám, vědom si své viny a byl připraven za ni pykat. Proto jen tiše sklonil hlavu, aby nikdo nezahlédl palčivé slzy lítosti. Po chvíli mrtvého, nešťastného ticha se Syrdefol otočil k provinilci zády a odletěl. A tím to skončilo pro anděly, ty bezchybné, naivní loutky, a začalo pro Orfela.
Zamilovaný, nešťastný Orfel se pomalu snášel k zemi jako dravec, který vi, že tenhle let je poslední. Anděl, svržený z oblak až dolů, do pekla, myslel na jediné. Na svou lásku. Na krásnou Arcangelu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Brandon Brandon | Web | 11. srpna 2008 v 14:25 | Reagovat

Pěkné, moc pěkné... Už se nemůžu dočkat druhé kapitoly ^_~ Já už jí sice znám, ale ne celou, protože ještě není dokončená. Ale zatím je hooodně napínavá, víc neprozradím... Tak piš, piš, už se nemůžu dočkat. Já říkal, že Ti dlouhý věci půjdou!!!

2 katalyn katalyn | Web | 11. srpna 2008 v 15:15 | Reagovat

jo, to sem ráda, že si to někdo myslí, páč já mívám v sebe sama pramalou důvěru..

3 Floyd Floyd | Web | 15. srpna 2008 v 15:15 | Reagovat

jaj chudák...:( bych ho snědla a neposlala do pekla... to mi ani neřikej, že se andělé nechtěkj zamilovat, protože to bych byla v háji:D jistý "andělé" se totiž po zemi pohybují...:D

4 katalyn katalyn | Web | 30. srpna 2008 v 12:55 | Reagovat

njn, ale musíš na ně natrefit, jinak je to smolda...

5 Willy Willy | 30. srpna 2008 v 21:02 | Reagovat

Archanděla? To vypadá zajmavě. Ale řek bych že na to že andělé nechybujou bych řek že udělali pěknou botu.

6 katalyn katalyn | Web | 31. srpna 2008 v 15:46 | Reagovat

i mistr tesař se někdy utne, no..

7 willy willy | 1. září 2008 v 12:39 | Reagovat

no jo jenže tady s tim rčenim je ten problém že  o tom mistru tesařovi se předpokládá že je člověk.ne anděl :)

8 katalyn katalyn | Web | 2. září 2008 v 8:15 | Reagovat

to už je jejich problém, ne?

9 Floyd Floyd | 2. září 2008 v 12:16 | Reagovat

šak jooo:)

10 Saga Saga | Web | 25. ledna 2009 v 18:33 | Reagovat

Zajímavá povídka, jen mi přijde, že je to psáno podle tvých pocitů, že ty sse cítíš jako Orfel, není to možný? :)

11 katalyn katalyn | Web | 7. října 2009 v 21:32 | Reagovat

nejsem si jistá, jestli jako Orfel.. spíš tak vidím lidi okolo sebe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama