Kapitola 4.

11. září 2008 v 16:59 | katalyn |  Bezejmenní
Hlavní třídy Saphiru jsou čisté. Procházejí se po nich bohatí pánové, vznešené dámy- všichni čistí, jako ze škatulky. Nosí se na vysokých podpatcích, v ruce hůlky a slunečníky. Žádný z nich si ani nevzpomene, že o pár ulic dál je úplně jiný svět, plný beznaděje, bídy a utrpení.
A právě do těchto míst teď mířila podivná postava. Hlavu měla skrytou hluboko v kapuci drahého, ale velmi zašlého pláště, šla shrbeně, k sobě tisknouc jakýsi balík. Šla potichu, našlapovala jako kočka, jakoby se styděla, že opouští slunné ulice a dobrovolně vstupuje do úzkých, křivolakých uliček.
Tiše se proplížila kolem staré vetešnické výlohy, která byla už roky prázdná, kusy dřevěného bednění rozmetány po ulici. Postava tiše zaklela , shodila ze sebe těžký plášť a dovolila tak kradmým paprskům, aby dopadla na svalnatá ramena a matná, mohutná křídla. Tento muž, byl-li to vůbec muž, zkusmo zamával křídly, přitiskl si balík k hrudi ještě pevněji, rozhlédl se kolem sebe a pak pomalu, těžkopádně vzlétl.
Letěl pomalu, jako dravec kroužící nad polem plným myší, jako dravec, který ví, že mu kořist neuteče. Jak se čím dál víc blížil ke středu čtvrti, uličky byly užší a užší, až nakonec musel sestoupit na zem a jít po svých. A zase našlapoval jako kočka, procházel všemi těmi žebráky, zlodějíčky a levnými ženami lehce a opatrně, jako by se bál, že když se těch ubožáků dotkne, ublíží jim. Kráčel pomalu, téměř obřadně, k hrudi si tiskl měkký a teplý balík. A všichni kolem něj náhle otáčeli hlavy jinam, hleděli skrz něj, jakoby vůbec nebyl. Až po chvíli, v jedné úzké uličce k němu vzhlédl chlapec. Přes obličej měl šarlatový oheň, v slepých očích se mu leskly slzy. Vstál k němu paži a dotkl se jeho kolene. Ten letmý dotek stačil, aby se muž s křídly zastavil a pohlédl na chlapce.
"Ahoj anděli," zašeptal chlapec.
"Ahoj Samueli." Odtušil muž s křídly.
"Věděl jsem, že přijdeš a zbavíš mého trápení anděli!Pomůžeš mi?"
"Ty věříš v anděly?" Podivil se křídlatec.
"Jak bych mohl nevěřit? Vždyť andělé jsou vším! Bez nich by nebyla láska, štěstí, bylo by tu pusto a prázdno. A já bych chtěl aspoň na pár okamžiků spatřit svět, anděli." Zasnil se Samuel.
"Ale co když ti nedovedu pomoci?Co když nejsem schopen vyléčit tvé oči a tvou tvář?" Tiše se zeptal muž s křídly. Samuel se však jen pousmál a pevně přesvědčen odpověděl: "já ti věřím anděli, věřím celý svůj život, že mi pomůžeš."
"Dobrá, cítím tvé srdce, až do morku kostí. Je čisté. Myslím, že nastal čas, aby andělé zase konali zázraky." Prohlásil okřídlený muž.
Potom položil ruce na chlapcovu tvář, zadíval se do slepých očí a políbil Samuela na čelo.S velkým zármutkem pozoroval, jak se Samuelův oheň plazí po jeho pažích a nenápadně se usazuje na ramenou a tváři. Křídlatcovy oči se zalily slzami, když je zakryla šedá blanka.
Samuel otevřel oči. Spatřil před sebou muže s křídly a ohněm ve tvář, s dítětem v náručí. A ten muž plakal. Ze slepých očí mu tekly slzy a svalnatými rameny otřásaly slzy.
" Ty nejsi anděl! Jsi muž s křídly! Nejsi anděl a přesto jsi mi pomohl!?" Vydechl Samuel.
" I obyčejní lidé mohou být anděly," odtušil okřídlený muž.
" Ale za jakou cenu? Vždyť jsi mé neštěstí přejal na sebe, to jsem nechtěl, opravdu ne, Věř mi anděli!" Řekl Samuel. Křídlatec namítl: "možná zázraky vypadají vždycky takhle."
"Ne, tohle jsem nechtěl!" Zoufal si Samuel. Potom se zvedl na nohy a podal muži s křídly ruku.Ten se však nedokázal udržet na nohách, zavrávoral a málem upustil balík, který svíral v rukách. Samuel ten chumel přikrývek v poslední chvíli zachytil a ucítil uvnitř jakýsi pohyb. Poodhrnul přikrývky a spatřil malé dítě. Mžouralo na něj rudýma očima, v nichž hořely ohně.
" To je Timea, má chráněnka." Konstatoval křídlatec suše. "Líbí se ti?"
"Vždyť je to malé dítě, jak by se mi mohla líbit?" Zeptal se Samuel nevěřícně. Okřídlený muž však posmutněl a zamumlal : "já už se o ni nepostarám, nevím, komu ji svěřit, nikoho v tomto světě neznám. Nemohl bys…" Tázavě se zahleděl do míst, kde tušil Samuela. Ten však jen bezradně krčil rameny. Byl ještě dítě a nechtělo se mu starat o podivnou zrůdičku. Muž s křídly však jako by mu četl myšlenky poznamenal: " neboj se za pár měsíců se o sebe postará sama."
Samuel nad tím dlouho přemýšlel. Stál tam, vyléčený chlapec s okřídlenou postavou, tisknouc k sobě to podivné stvořeníčko. Zůstal by tak nejspíš celou věčnost, kdyby nebyl bez duše přikývl a zašeptal: "postarám se o Timeu, chráněnku mého anděla"
Křídlatec se usmál a v duchu ujistil sám sebe, že tu svou dceru nenechává napospas, že pro ni našel ochránce. Zatím sice slabého, ale i ten nejmenší chlapec jednou vyroste. Pak pomohl Samuel okřídlenému znovu vstát a ten se pomalými, trhanými pohyby křídel vznesl do vzduchu a bezeslova zmizel v oblacích.
>On se vrátí.< Pomyslel si Samuel, dívaje se za svým andělem.
>Jednou se vrátí.<
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

má smysl v tom pokračovat?

jo, je to dobrý 100% (7)
klidně, je to kravina, ale bavim se 0% (0)
je mi to volný 0% (0)
ne 0% (0)

Komentáře

1 Willy Willy | 11. září 2008 v 21:15 | Reagovat

há,už nám začíná zápletka.to sem na Timeu zvědavej.jasně že máš pokračovat co je to za blbou otázku?

2 katalyn katalyn | Web | 12. září 2008 v 13:14 | Reagovat

já nevim...řekněme průzkum veřejného mínění...

3 Thanatos Thanatos | Web | 13. září 2008 v 23:26 | Reagovat

Rozhodně pokračuj. Tenhle příběh ti jde stejně skvěle, jako tvé typické krátké povídky.

4 katalyn katalyn | Web | 14. září 2008 v 19:57 | Reagovat

nu dobrá...

5 Floyd Floyd | Web | 14. září 2008 v 21:36 | Reagovat

hej, to je upe dokonalý... jako veřejný mínění - nemínění, prostě to je dobrý a nejspíš tě to baví, tak pokračuj, komu se to nelíbí, ať ti klobouk políbí, je to blb a ignorant:D a pro ty to přece neni...:D kže pokračuj, ještě abych se nedozvěděla, jak to všechno dopadne:D

6 katalyn katalyn | Web | 15. září 2008 v 8:29 | Reagovat

nu dobra, tvoje argumenty me presvedcily

7 Floyd Floyd | Web | 15. září 2008 v 15:12 | Reagovat

to sem rádo (bo zádo..? mnevim:D )

8 Brandon Brandon | Web | 24. září 2008 v 12:50 | Reagovat

Sakra, to je víc než dobrý!!!

9 katalyn katalyn | Web | 28. září 2008 v 20:10 | Reagovat

děkuju, děkuju..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama